Tak jde čas

Možná se ptáte proč jsem tu delší dobu nic nezplodil. Není to tím že by mě to přestalo bavit, ale prostě musí člověka popadnout jakási psavá nálada... která se musí skloubit s časem... Tedy alespoň u mě.
Za tu dobu co se tu nic neobjevilo se toho událo docela dost.
Tedy postupně:

Myslím že během března jsme se školou někdy psali maturidní slohovku... byla tam hromada témat, a jedno únikový... Který jsem zvolil ne kvuli tomu že bych chtěl uniknout. Čeština a Slohy mo vždycky celkem šli. No prostě to únikový bylo něco ve smyslu "Jen vestovatel ví co to je domov" a vzhledem k tomu že také sem tam někam jezdím tak mi více než sedlo. Popisoval jsem vlastně mé zážitky z brigády v Anglii...
Sloh se myslím docela povedl, prý nejlepší z naší třídy ale tomu bych nevěřil... tedy za 2.

Dále jsem poprvé jel do Olomouce na školu. Respektive jel jsem tam na Talentové zkoušky. Město je úžasné, nádherné, myslím že se mi tam bude líbit.

Ohledně přímaček, začínali jsme míčovými hrami. To jsem podělal na nejvyšší míru jelikož se mi při rozcvičování se podařilo míč místo do koše zavěsit do té konstrukce na které byl koš zavěšen.
Konstrukce to byla taková zmenšená příhradová... tedy se tam hezky zaklesl :-D Prostě moc jsem nezabodoval a dostal 2/10 bodů
Dále byla gymnastika, na kterou jsem se vyloženě těšil, protože to bylo jediné co mi z toho šlo.
Nejprve jsem šel na Akrobacii, kde mi sice porota a lidé v hale zatleskali ale dostal jsem pouze 7 bodů z deseti a já doufal v 9. Ale na hrazdě jsem si pro změnu vylepšil skóre... Je má oblíbená. Myslím že i porotě skládající se z několika profesorů a jednoho staršího vysloužilého sokola uznala že jsem uměl i něco navíc. Teda výmyk, toč vzad ze kterého jsem plynule rozbalil sklopku, spádovou sklopku a podmet. Ten sokol znal mého bývalého cvičitele, tak jsem si šplhl... leč stále to nebylo na 
deset z deseti ale 9,7 a to se již zaokrouhlovalo na 9 :-( od 9,8 to bylo deset :-D Tam jsem potkal jednoho snad budoucího spolužáka se kterým jsme si padli do noty.
A přemístili se na atletický stadion kde pro mě začalo peklo :-D Tedy spíše, neprozřetelně jsem se nahnal do jednoho z prvních rozběhů na stovku a dostal 0 bodů z deseti... Což znamenalo že jsem musel těžce zamakat na 1500 :-D Zaběhl jsem ji o 25 sekund rychleji než jsem měl naplánováno a vrátil se do hry. Díky bráchovi který mě poradil jaké tempo, za což mu moc děkuji.
Poté už jsme směřovali k plaveckému stadionu. Což pro mě byl zlom. Buď jo nebo ne... Z plavání nesmělo být 0 bodů a já potřeboval ještě 1 bod na limit. Nejsem žádý plavec, a bylo mi poněkud trapné když tam vši plavali kraulem a já si tam plácal prsa :-D ale povedlo se a prý mám Talent.




Dále tu je Praktická část maturitní zkoušky.
To bylo tak. Přišel včas a po takových těch papírových proslovech ředitele jsem se jal Tahat. Když jsem viděl že jsem si vylosoval jediný předmět který jsem doopravdy nechtěl 
tak se mi zatmělo ale když jsem vytáhl ten Vrtací přípravek ( pro méně chápající něco co je pro mě 
naprosto neuvěřitelně hnusný a já to nikdá nedám) jsem měl takovou tmu že rádobyvtipní průvodci v koněpruských jezkyní (kteří pravidelně jen pro Vaší skupinku zhasnou všechny světla abyste viděli jaká je jezkyní tma) by v mé tmě zářila jak LED dioda. Makal jsem jak jsem nejlíp mohl... Vypočítal jsem a navrhl všechny součásti ani nevím jak a jal se rýsovat. Což už mi trošku něco říkalo že to asi nestihnu. Bylo by to v pohodě mít ještě tak 45 minut... A když jsem odcházel s tím že jsem to povytiskal tak jak to je tak se se mnou vše houpalo a bylo mi fakt nanic.
Po obědě jsem potkal mou nejoblíbenější profesorku na matiku ( taky jedinou) která se mi snažila zvednout náladu když prohlašovala že to pujde, že tam něco najde... A taky že jo, ale věřím že se při tom zapotil... Jsem jim oboum moc vděčen.

Poslední zvonění. Na to že jsme si říkali že nic nebude, Jsme se nakonec sešli úžasně. Chvíli jsme tropili pozdvižení před školou abychom zkasírovali příchozí i průchozí, a poté se vydali do víru "velkoměsta" dělali jsme bordel docela v normě... jen ta píštalka byla dost slyšet jinak nic. A lidé protože jsme byli první Poslednízvoníci ( nebo Posledňozvonící) ve městě dávali a rádi. Prošli jsme před otevřením NOVÉ MEGALOMANSKÉ OBCHODNÍ CENTRUM a ještě jiné obchody. Nejvíc dávali maminky s dětmi. Pro dětičky jsme tedy koupili bonbonky, které jsme ani moc nejedli. Doma jsme byli okolo půl na dvě s hezkou kopou peněz... Večírek bude kvalitní.

SVaťák : učení učení běh sem tam jídlo, občasné hlasitější poreferování s rodičovstvem o tom zdali se mám ještě učit nebo ne... je to fakt o makání, a stejně člověk nic nestihne tak jak by si přál

Matura: To bylo tak v pondělí jsme nastoupili celý bledí před komisi aby nám popřály hodně štěstí. To začali chodit fámy jako že 5 lidí neudělalo praktickou... což je u nás ve třídě o počtu 14 více než moc. Naštěstí 5 jí neudělalo i s propadlíky, z minulého roku. Kupodivu vši ti co se nejvíce báli ji udělali. Tedy ti kteří nechtěli Strojírenskou technologii a měli ji... Pan učitel byl shovívavý za což mu přijdeme natřít plot na který se pořád nemůže dostat pro déšť zimu záda sluníčko a tak dál.  Ten plot se natře i když bych to dělal sám.
Maturita je fraška... Dostával jsem známky o 1 stupeň lepší než jsem čekal. Učitelé jsou zlatí. nemají proč potápět když nejste nějaký extra vykuci. Učitelé poradí, nebo naznačí ( i když oni nesmí ani naznačovat)

Prostě maturitu jsem dal za 9 a vypočítejte si jaké známky jsem měl když z praktické byla 4ka :D
jsem nejšťastnější ze všech nejšťastnějších :-D

teď mě čekají v olmiku přijímací zkoušky z Biologie, Angličtiny a všeobecného přehledu, a pak už jen prázdniny. Tedy v červnu. A že toho bude...