Den poslední, den Válečný, by se dalo také říci.
Na tento den připadali Dvě události... Jedna špatná a jedna dobrá, Ta špatná byla ta, že dnes končí oficiálně akce Maškaráda. Ale ta dobrá taktéž stála za to, měla totiž přijet má Klanšífice z minulého roku ( ano NÁS Božských Čajovnických Toreadorů) A tak jsme my vši byli patřičně natěšení ( Teda oficiálně určitě já a Žabulka) a spolčeně s CC měla přijet jako Host její kamarádka z Číny jež u ní doma, trávila Vánoční svátky ( jejíž nemoc taktéž zapříčinila to, že nemohli přijeti dříve, jak bylo plánováno)
Chtěl bych napsat jak jsme všichni kvůli tomu nemohli dospat a už v půl na poledne podupávali po jídelně, jestli jako už? Ale nebylo tomu tak, po včerejším Koncertě jsme byli všichni patřičně trošku mimo, a ti co nebyli, tak byli mimo i normálně.
Po obligátní snídani, která byla doprovázena poněkud hekticky namluvenými zprávami, se účastníci vydali na poslední části hry po městě. Nevím pořádně čím byla ta hra doprovázena, pouze vím že se něco proslýchalo o jakémsi Sabbatfestu. Věděl bych blíže, keď bych minulý den zůstal déle na poradě ( pouze něco do, já radši nevím, naposled si pamatuju něco po 8 hodině.
myslím že to bylo provázeno tím že nejdřív měli hrát něco v propojení více klanů, a že měli nakonec dojíti na určité místo. Tam si měli účastníci vyslechnout slavnostněukončovací řeč od Prince. A pak, pak děj se vůle boží.
Někdy během rána jsem se pokoušel najít na netu obrázky jež jsem si chtěl na poslední ekšn chtěl nechat namalovat na xicht. Někdy během tohohle pobíhání po Elysiu, jsem málem přehlédl že Kleeshtie a Yan Kei již dojeli. Po krátkém přivítání jsem se jal dále pobíhati. Po chvíli pobíhání jsem se dověděl, že Kamarilci již byli odešluti. Tak mohla přijít Má chvíle ukecávání. V kuchyni jsem nahodil velesmutné psí oči, a prosil a prosil a prosil. Prostě aby mi tam někdo namaloval ten "obličej" na xicht. Po chvíli se k tomu odhodlala Mišta ( čímž jí moc a moc děkuju, jsem Ti za to velevděčen)
Po nalíčení se jsem se pomalu šel obléci do kostýmku. Dneska jsem měl dělat Největšího Zlejše celé letošní Maškarády ( ano hraju samé takové kladné role) dělal jsem totiž Henselta Direla... Měl teda samá zajímavá jména. Padali tam takové zkomoleniny jako H. Dair nebo Henselt von Dire nebo ještě jakési horší.
Pak jsme se již začali chystat. Společně s Yan Kei, Žabulkou a Kleeshtietem jsem byl odvezen na místo střetu Lochotínského parku. Má malá skupinka se již shlukovala u Lochotínského pavilonku. Měl jsem tak trošku schizu z toho když jsem netušil jestli to jsou Kamarilci a nebo sabbaťáci. tak jsem tedy otočil a zdrhal... Kleeshtie za mnou běžela a že to jsou ti moji. Přišel jsem tam tedy podruhé, když už tam byl Princ, s tím že vysvětloval Sabbatstvu co mohou, co nemohou co mohou ale nesmí to být vidět a tak podobně. Vysvětloval pravidla boje, a poté si nějaké ty bitky cvičili. Poté už jsme se začali shlukovat na naší shovávačku a začínali číhat na Kamarilce.
Poté se účastníci přišli pod nás, a my už tolik tolik číhali a natěšení jak koně před závodem jsme byli prozvoněni jako že uuuž.
Náš trubač nám zatroubil do útoku. NO i když zatroubil, vždycky mu to tak šlo, a teď kde nic tu nic. Spíš se ozvalo takové kníknutí. Tudíž nám bylo 3 x zakníknuto do útoku a my už zapalovali signální ohně a za velké vřavy stékali ze svahu na donedávna téměř nic netušící účastníky. Musím uznat, že bitva to byla hezká. Asi ze mě vyzařoval doopravdy respekt, když jsem si tak procházel po bojišti a nikdo se mě ani nedotkl.
První rána která se mě dotkla, byla asi za 4 od nějakého milého hodného, ale hlavně nevědomého... Dal jsem mu za 30 s čímž jsem ho solidně poděsil. A pak už to začlo, mlátil jsem okolo sebe hlava nehlava. Hlavy padaly, a některým nejen hlavy. Po chvíli dezorientace jsem se vydal čistě za svým cílem.
Teda moc čistě to nebylo, pod míma nohama se kupily mrtvoly. Ale k princovi jsem se nakonec dostal. Chvíli jsme spolu bitčili, tak jak to bylo domluveno, poté na mě byl zakouzleno to velké kouzlo, jež nás mělo oddělit od ostatních hráčů... Prostě jsme bitčili jak to šlo... Ale nakonec bylo kouzlo přeci jen prolomeno, hráči jež to prostě nepochopili, že nás mají nechat na pokoji. Vrhli se na mě nejprve vtipně Toreadoři, s řevem CHRAŇME PRINCEEEEEEE mě zalili hromadou zdrcujících útoků, asi za 3 :-D Pak ale už přišel problém. Někde všude okolo se ozvalo BRUDŽÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁH A pak mi milý JoSka opět skočil po nohou, z čehož měl jistě velevelkou legraci... ještě i s ním jsem udělal zase nějaký ten kotrmelec, že bych se z toho vymanil, nakonec on neležel na mě, ale já seděl na něm... Ale nohy prostě nepustil, má můj respekt. Pak už jsem byl znovu vržen na zem kde jsem byl prostě dodrbán neuvěřitelným způsobem... Po chvíli posledních bojů s jasným výsledkem, a dozabití posledních nebohých Sabbaťáků.
Pak jsme ještě chvíli postáli se sabbatáky, s tím jestli někdo nechce dát ještě nějakou malou bitvičku mimo hru, ale na nic podobného už se nedostalo.
Pak už následovalo jen postupné odjíždění a odcházení na klubovnu... a nejen tam. Od Brujahů se ke mě a princi dostala hláška že už jsou zase v jakési hospodě, a že tam máme doraziti také. Tak jsme tedy šli, na vitamína... Myslím že chudáci štamgasti v oné hospě z nás měli asi docela Vítr, vždyť Brujahové vypadají dost divně i bez nás. Myslím ale že když jsme tam dorazili společně s Princem tak jsme tomu dali korunu.
Padla tam hláška, jestli jsme anarchisti... a bylo odpovězeno, ne že jsme pouze skauti. On takovej Mlok v obleku a s bejzbolkou má něco do sebe... No a když tam přijdu já s brutálně počmáraným potetovaným obličejem, a s "nárameníky" a v sukni :D Každopádně jsme si dali pouze to jedno, a šli.
PO návratu do Elysia už byli pouze fotky z letoška a z minulého roku... A Dokonce i filmeček od Hobbita. Čímž začala jedna z největších nocí za celou historii Maškarády, a možná i Senečáku.
Jedlo se pilo, zpívalo, a téměř i tancovalo... Tuto show vedl kdo jiný než náš nejoblíbenější Tremerský přeběhlík k brujahům. A u nich se také pořádal zbytek této One man show. My jsme tedy měli svou samostatnou pařbu u Potkanů v klubovně. Figurovala v ní různě o potkanstvo se obměňující sestava, já, Žabulka, Kleeshtie, a původně taková velká taška plná polystyrenových písmenek. Nejdříve jsme tam přišli ozkoušet mou Sheeshu, ale nakonec se to zvrtlo tak že na sheeshu už téměř nevyzbyl čas. Prostě jsme si původně s tou taškou pohazovali. Pak z ní vypadla první písmenka. Mlok nás postavil před záludnou otázku. "Buďto toho necháme, a nebo
SNĚHOVÁ BITVÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ" A už to bylo všude... Nejen že jsme ho po sobě házeli, ale také jsme si ho cpali různě za trika, a vůbec kam se dalo. Zároveň si Potkanstvo zavzpomínalo na jejich hodiny siesty, což znamená že se zhasne a vši se vrhnou na jednoho. Tyto radosti prostě trvali s krátkými přestávkami v podstatě až do rána... Jen lidí ubývalo... Nakonec jsem v tom polystyrenu dokonce i spal... prostě mňamka. Myslím že ještě nějaký doma mám. A to usínání... vše okolo mě skřípalo, a Kníkalo...
Žádné komentáře:
Okomentovat