Maškaráda den druhý

Druhá noc je tady.
A s ní vše co k ní patří. Bylo to náročné, ale krásné. Během této noci jsem měl za úkol překazit odjezd informátora ( informátorky) Což mělo být provedeno tak že měla býti dovedena od náměstí ( od andělíčka) na Nádraží. Na náměstí jsem si to podělal tím, že mě zahlédli hnedka jak jsem přicházel. To nebylo dobré, ale šlo to, tak jsem se tedy stáhl do předem připravených pozic myšleno tedy, k  průchodu u nádraží, což byla docela chytrá myšlenka. Díky, tajným hovorům jsem se dověděl že nepočetná skupinka ( tak 20 lidí) později jsem je i zahlédl míří ke mě po Americké, tudíž jsem si říkal že to bude v pohodě... A tak jsem čekal a čekal, občas děsil náhodné procházející tím, že jsem na ně vyběhl, protože jsem myslel že dělají z informátorky nenápadnou, a přitom to byli obyčejní smrtelníci... Když jsem se už už konečně dočkal, že jsem je zahlédl přicházet ( ano jak jsem očekával) pouze ve dvojici po schodech, tak jsem ale vyběhl příliš brzo, a oni se mi zase ztratili na Americké. Pochopili tedy, že to asi nebude tak jednoduché. Párkrát jsem na ně udělal spanilou jízdu, leč, nikterak platné mi to nebylo. Vždy utekli, s tím že tam nechali nějakou malou oběť jako byl například Klanšíf Brujahů se kterým jsem si dal celkem zajímavý souboj. Myslím že naše podivné postavičky, vyvolávali v okolostojících Plzeňanech rozpačité pocity. Nade mnou většinou odvraceli tvář.
Už v době když přicházeli i s informátorkou, se kolem nás začali příliš často pohybovat policejní hlídky. Po chvíli dalšího čekání jsem byl odvolán s tím že mám jít bránit svůj Brloh, tedy mé útočiště.
Bylo mi i řečeno že skupiny se spojily a teď jdou na hon na mě ( Chňapíka ) také mi bylo oznámeno že jdou po Americké... Myslel jsem, že to bude stejným směrem a ne proti mě... Prostě ten hon pojali doopravdy vážně, a kousek od řeky mě zahnali do ulice, kde se se mnou chtěli utkat... Ti bláhoví upíři, jako by nevěděli, že proti mě nemají skoro žádnou šanci. Ve chvíli když jsem se už už chystal dát jim za vyučenou, se k nám přihnal policejní Anton, ( myšlena dodávka) a započal rozhovor.
Plzeňština je krásná mluva. Když člen klanu POLICIE započal mluvu slovy "COPA TO TU DĚLÁTE?" nešlo se nesmát. Musel jsem sundat tedy masku. Tak jsme se jali s Klanšífi ( tedy zástupci vedení ) vysvětlovat jako že je to hra a že je vše cajk. Nechápali... Pořád do nás hustili něco v tom smyslu, že tu nesmíme chodit takhle ve třiceti. Když se z davu ozvalo v šedesáti, tak jim spadla čepice, naskákali zpět do auta a odjeli. Leč to už jsem slyšel pouze z vyprávění, protože jsem jako správný vlkodlak včas vzal do zaječích ( myšleno do hifáče) Kam se po chvíli začali s touto příhodou trousit klany. Toreadoři měli dokonce i ten Policejní Baret. V Hifi jsem si sotva stačil obědnat, a už jsem zase běžel ( dodnes nevím kdo mi to Pivko vypil) na ten svůj Brloh. Během cesty k Brlohu jsem drsně kosil různé pozůstatky klanů, a mrtvé dělal ještě mrtvějšími. Osazenstvo Brujahů ze mě mělo takový vítr ( nebo větry :-D) že přede mnou zdrhalo Ploty neploty ( viď Hobbite) Od svého brlohu, jsem spolehlivě vzal zase do zaječích ( zase do Hifi) kde jsem chválakainu(bohu) mohl konečně chvíli pobýt. Musel jsem jít až na půl desátou k budově Skautských kluboven, kde jsem dělal sladkou odměnu, jež Šaman slíbil Donům ( představenstvu klanů) Tam jsem chvíli pobyl a pobil pár donů, a hurá zpět do Hifi... ten večer už mě měli chválabohu jen přizabít při řeži. Řež proběhla temného průchodu.  Na své oběti jsem si tam chvíli počkal, o to více ale se povedla ta řež. Chvíli jsme se tam rubali, a docela jsem si pochutnával, a v ten čas, kdy jsem byl už téměř mrtví vběhl na scénu Šaman, který mě kouzlem zachránil, a my my se dekovali do blízkého již nastartovaného auta. Poučení... NĚKTEŘÍ BRUJAHOVÉ JSOU SAKRA RYCHLÍ... JINÍ JEŠTĚ RYCHLEJŠÍ... JoSka se nás držel ještě v době kdy jsme jeli asi 35km/h a řadili na trojku... Jen nevíme jestli tam byl zabouchlej nebo proč se nepustil dřív, každopádně respekt.

Odtamtud jsem byl odvezen do Elysia, kde už následovala pouze večeře, filmy, zprávy a porada.